Příběh
1. září 1871
Je prvního září a na nádraží King's Cross panuje čilý ruch. Slunce je schované za mraky a v chladném vzduchu je cítit nadcházející podzim. Lidé se přesouvají mezi nástupišti, turisté s kufříky zmateně mžourají na cedule s časovými rozvrhy a každou chvíli se ozve hlášení příjezdu nebo odjezdu dalšího vlaku. Děti v uniformách a šálách v různých barvách působí mezi jinak vážnými a chladně spěchajícími cestujícími jako hejno pestrobarevných ptáčat. Hned vedle sloupku mezi nástupišti devět a deset se děti i jejich rodiče v drobných skupinkách nenápadně vytrácejí – vždy jeden rychlý krok, jedno přimhouření očí, a najednou zmizí jako mávnutím kouzelného proutku.
Jakmile projdeš zdivem mezi nástupišti, otevře se před tebou nástupiště 9 a 3/4, kde rudá lokomotiva slavného Bradavického expresu vypouští obláčky páry do výše. Kolem se ozývá šeptání a vzrušené hlasy – studenti,