Jméno: Octavia Gaunt
Povolání/Kolej: Zmijozel
Datum narození: 11.6. 1855 (16 let)
Rok nástupu do Bradavic: 1866
Současný ročník: 6. Ročník
Hůlka: Blahovičník / hříva z Kelpie / 16 palců / velmi neohebná
Povolání/Kolej: Zmijozel
Datum narození: 11.6. 1855 (16 let)
Rok nástupu do Bradavic: 1866
Současný ročník: 6. Ročník
Hůlka: Blahovičník / hříva z Kelpie / 16 palců / velmi neohebná
Vzhled:
Octavia dokáže na první pohled zaujmout svými světle stříbřitými, až skoro bílými vlasy, ve kterých by se sem tam našel nějaký pramen plavé barvy, v kontrastu s bledou pokožkou občas může působit jako hradní duch oděný v tmavých barvách. Výrazné jsou i její světlé oči zelené barvy, o kterých ráda tvrdí, že jí jdou s barvou její koleje. Pokud si nevšimnete jejích nezvykle světlých vlasů, pravděpodobně si jí nevšimnete vůbec, v davu se snadno ztratí kvůli své nízké výšce, Octavia měří 156 centimetrů a ti odvážnější jí s oblibou nazývají skřítkem – na takové by nejraději použila kletbu Cruciatus.
Tenhle malý Zmijozelský skřítek s radostí všechny nečistokrevné nebo původem smíšené studenty častuje pohrdavými a nadřazenými pohledy, a ukazuje jim, že i zelené oči dokáží ledově propalovat jako krystalický led. Vždy se nese s určitou grácií a postojem, kterým svému okolí dává jasně najevo, že je něco víc než ostatní. Na záda jí snad musel někdo připevnit pravítko, protože se Octavia stěží dokáže hrbit. Potrpí si na čistotě a uhlazenosti jak školní uniformy, tak i svého vybraného šatníku, který je obohacen o ty nejmodernější kousky, nejčastěji v tmavě zelené nebo černé barvě – žádnou světlou na sobě nikdy neměla, a asi ani mít nebude.
Kromě nízké výšky je Octavia také drobné postavy, a často může působit dojmem, že by jí odfoukl i slabší vánek a po silnějším doteku by jí zůstala modřina, zdáním ale klame a vydrží toho více, než se může na první pohled zdát. Vlasy jí sahají do půle zad, a v teplejších měsících si je stahuje do upnutého drdolu nebo zapleteného copu, aby jí nebylo horko, během zimního období si je ponechává rozpuštěné.
Faceclaim: Freya Allan
Povaha:
Gauntová každým coulem. Jak postojem a řečí těla, který jasně říká, že si o sobě Octavia myslí, že je něco víc, tak i přístupem k míšeným kouzelníkům, či těm z mudlovských rodin, o kterých neváhá říkat, že to jsou mudlovští šmejdi – a ráda jim to vmete i do tváře. Co není čistokrevné, to nestojí o její pozornost, pokud zrovna nemá náladu se na ně dívat s pohrdavým výrazem a znechucením ve tváři. Nelíbí se jí jen myšlenka, že takoví studují v Bradavicích a celkově se pohybují v kouzelnickém světě, horší už je ale pro ni vědomí, že několik takových špiní i kolej jejího předka, Salazara Zmijozela. Stejná krev jí koluje v žilách a Octavia na sobě ráda nosí i šperky nebo přívěsky s hadem. Kromě toho má hady ve velké oblibě, snad i proto, že je jednou z mála ze své rodiny, která s nimi dokáže komunikovat hadím jazykem. Ke třináctým narozeninám dostala od otce darem černobílou korálovku, u které jí nenapadlo jiné jméno než právě Salazar, a tak takhle hadovi říká, a bere ho prakticky všude sebou, kromě vyučovacích hodin. Je jejím nejlepším společníkem a také druhým párem očí, a často Octavii leží na ramenou a pozoruje okolí.
Těmi, kteří jí neznají, je často opovrhována, ale Octavia je spíše jenom nepochopena – je jasným výsledkem toho, jak snadno jde utvářet člověka ustavičnou manipulací, pokud se s ní začne už v útlém věku, protože nezná jiné názory, než takové, které sdílí její rodina a také její blízké okolí, protože se obklopuje jen čistokrevnými kouzelníky. Octavia má mladšího bratra-dvojče, který pro ni ale neexistuje, navzdory tomu, že s ním sdílí školu a ročník, byl zařazen do Nebelvíru a Octavia se s tím do dnes nedokázala pořádně vyrovnat, a dokonce pochybuje i o tom, že je Moudrý klobouk opravdu moudrý. Octavia může občas působit uťáple, ale pravda je taková, že se navenek snaží přinášet své koleji a rodině čest, zavřete ale všichni oči, dejte jí tu správnou společnost, a dokáže v sobě probudit tu skrytou rebelskou část dospívající dívky, která si chce také užít nějakou tu zábavu a odtrhnout se od tmy, ve které byla vychována. Své občasné výstřelky se jí prozatím daří ukrývat a držet pod pokličkou, a co uniklo, to dokázal zamést její kolejní ředitel, Vesuvius Gaunt, který je bratrancem z druhého kolene jejího otce.
Octavia je dosti proměnlivé povahy a nálada se u ní střídá jako jarní počasí, nejlepší je vychytat její dobrou náladu, při které dokáže být i upovídaná a málo rýpavá, ačkoliv se asi nikdy nezbaví své upřímnosti, a co má na srdci, to je i na jazyku. Dokáže být v takové náladě poměrně příjemnou společností, se kterou lze vést jakoukoliv konverzaci – pokud nejste míšenec nebo mudlovský šmejd – a snad s ní dokáže být i zábava. Když ale Octavii něco přeletí přes nos, umí být pěkně protivná, kousavá a ješitná, a využije prakticky každého k tomu, aby si na něm vybila svojí prapůvodní frustraci, která se odněkud vzala. Dokáže být poměrně tolerantní, pokud se jedná o její blízké, nebo jen známé (ale záleží na krvi dotyčného) a prakticky by jim odpustila i nějakou kletbu, která se nepromíjí, ale jinak dokáže protáčet očima jen nad tím, když nějaký míšenec nebo mudla hlasitěji dýchá, natož mluví – občas neumí držet jazyk za zuby a jejich slova kousavě podkopává a rýpe do nich, leckdy i tam, kde se to vůbec nehodí. Najde se pár takových věcí, které Octavii dokáží rozčílit, a jiné takové, které jí přímo dopálí do nepříčetnosti, největší z nich je ale to, že jí ti studenti, kterými tolik opovrhuje, odpovídají zpátky, a ve třetím ročníku jí dokonce zkomolili jméno a říkají jí Otík nebo Skřítek Otíček, čímž narážejí na její drobnou a nízkou postavu. Občas jim to ujede a řeknou to přímo před Octavií, a ta se musí držet zuby i nehty, aby na ně nepoužila nějakou kletbu. Často ale Octavia zůstává jen u toho, že jim vyhrožuje Cruciatem.
Minulost:
Octavia se narodila několik minut před svým bratrem-dvojčetem Isidorem, a pravděpodobně mu sebrala všechno to dobré (a zkažené) od obou svých rodičů – Aureliuse Gaunta a jeho ženy Drusilly Gauntové, rozené Malfoyové. Dvojčata od sebe nemohla být odlišnější, zatímco Octavia byla vzhledem podobná více své matce a po otci podědila pouze zelené oči a také povahu, tak kdoví, odkud se vzal Isidor, a kdyby se nenarodil chvíli po Octavii, stěží by se dalo uvěřit tomu, že je opravdu synem Aureliuse Gaunta. Zatímco Octavia jako dítko poslušně seděla a učila se všemu, čemu mohla, Isidor neposeděl na místě, a jeho hravá a veselá povaha zaplňovala každičký temný kout jejich už tak tmavého sídla, který také odrážel jejich duše. Dvojčatům bylo šest, když do sídla dorazila děsivá a všemi v rodině respektovaná matriarcha rodu Gauntů – Morgana. Oděná celá v černém s přísným, vrásčitým obličejem, dokázala vzbudit hrůzu i v dospělých kouzelnících, přesto s vlastním vnukem ani nehnula, a pokud na něj použila svou ještě děsivější, ebenově černou hůl s rukojetí hada, přiměla ho akorát k bolestnému pláči.
Octavia byla ušetřena velmi netradiční a kruté výchově své babičky, a od svého bratra se už jako dítě v zájmu vlastního bezpečí distancovala, aby také nedostala pár ran holí za to, že si dovolila běhat po domě a nahlas se smát. Její matka Drusilla jí učila všemu, výhradně tomu, jak se chovat jako opravdová dáma z proslulého a bohatého čistokrevného rodu, a mimo to jí nezapomněla do hlavy cpát názory o nečistokrevných kouzelnicích a o důležitosti zachování čisté kouzelnické krve. Když tedy Octavia nastupovala do Bradavic, už jako jedenáctiletá se na míšence a ty mudlovské šmejdy dívala s opovržením, jako by byli skvrnou v jejich životě a mohli je pošpinit. Doprovázela je pro jistotu jejich babička, která během těch let na Isidora dokázala částečně zapůsobit a utlumit jeho veselou povahu, která ale byla ta tam, jakmile dvojčata osaměla a byla ponechána napospas cestě do Bradavic. Octavia po celou dobu jen doufala, že se Isidor chová jako vůl jenom proto, že se do školy těší. To nejhorší ale mělo teprve přijít.
Octavia o své koleji nepochybovala, byla přece jen z linie samotného Salazara Zmijozela, a Moudrý klobouk jí sotva dosedl na hlavu, když byla zařazena právě do jeho koleje. Když ale vzápětí přišla řada na jejího bratra, klobouk dlouho váhal a rozjímal, než Isidora, k očividnému šoku všech, zařadil do Nebelvíru. Octavia od bratra očekávala protest, nebo snad slzy, vztek, jakoukoliv emoci nad tím, že s tím nesouhlasí, ale vzedmul se v ní podivný odpor, když viděla vlastní dvojče s radostným výrazem ve tváři, jak si to mířil k Nebelvírskému stolu. Isidor pro ni toho dne klesl na úroveň krvezrádců, a stejně to vnímali i její rodiče, jakmile se o tom dozvěděli – a babička Morgana ze samotného šoku a znechucení od té doby jen málokdy promluvila. Isidor pro Octavii přestal existovat už po prvním roce, domů se nesměl vrátit, a do péče si ho vzala prateta Polly z matčiny strany, která se nikdy netajila svými sympatiemi k míšencům, jednoho si dokonce vzala a byla vlastní rodinou odvržena, proto jí Octavia nikdy nepoznala a její matka o ní nemluví.
Schopnosti:
Magická dovednost: 8/24 (2 kostky)
Fyzická dovednost: 6/24 (1 kostka)
Specializace:
Obranná magie: 0/3
Útočná magie: 0/4
Každodenní magie: 1/3
Přeměňovací magie: 0/3
Lektvary: 0/3
Speciální původ/schopnost: 1 (hadí jazyk)
Úpravy profilu:
Chci/Nechci přiřadit buddyho: Ano
